Tady je časová osa toho, co se každý den stalo během války na Ukrajině. Tak jak to zaznamenává Tomáš Dvořák. Chcete podpořit tyto pravidelné reporty? Kupte si třeba některou jeho písničku. nebo přispějte na tomcortes.cz/dnesnaukrajine-cz. Zajímá vás odkud čerpá své informace? Kouknětě na stránku zdroje.
Průběh války na Ukrajině
V čínském Šen-čenu vydali Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin společné prohlášení, které nazvali „Mírová deklarace“. Tři nejmocnější země světa v něm slibují dialog o snižování nebezpečí jaderné války, zavazují se udržovat strategickou stabilitu, chtějí zvýšit produkci a dodávky ropných produktů a …kritizují Mezinárodní trestní soud, tedy instituci, která na jednoho ze signatářů vydala zatykač. O válce na Ukrajině v textu není ani slovo a Kreml rovnou upřesnil, že Ukrajina nebyla centrálním tématem schůzky. Trump prohlásil, že se píšou dějiny, Putina označil za svého přítele a pozval ho na prosincový summit G20 do Miami. Si Ťin-pching vyzval, aby státy opustily mentalitu studené války a staly se přáteli. Spoluautor dokumentu o míru Putin nicméně na tiskové konferenci oznámil, že po ukrajinských úderech na Krymský most nebudou žádné dohody, že odpověď Ruska bude mnohem bolestivější než to, co udělal Kyjev s mostem, a odmítl zastavit útoky na ukrajinskou energetiku i na cíle v Černém moři. Dánská premiérka Mette Frederiksenová k setkání poznamenala, že Putina jen povzbudí a výsledkem bude tvrdší tlak na Evropu. „Nejvtipnější“ je to, že se nikdo ze tří „mírotvůrců“ ani neobtěžoval předstírat opak. A také se stalo tohle:
🔗
Pentagon si myslí, že ukrajinské údery hluboko v Rusku jsou jen „spektákl navržený k působení utrpení ruské populaci“ - tak to formuloval náměstek ministra obrany Elbridge Colby s tím, že válku takové údery neukončují, ani nezpomalují ruský postup, a že Washington by dal přednost obraně frontové linie a úderům středního dosahu na logistiku. Evropa se ohradila nebývale ostře. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil kritiku úderů na legitimní vojenské cíle za „velkou hloupost“ a doporučil Američanům, aby se jejich pozornost věnovala spíš ruským útokům na ukrajinskou energetiku a vodu. Britský ministr obrany Wes Streeting dodal, že Londýn nebude Ukrajině diktovat taktiku, protože daleké údery oslabují ruskou armádu a zachraňují ukrajinské životy, a připojil varování: „Investujte teď, podpořte Ukrajinu teď, protože cena bude katastrofální, pokud Putin zvítězí.“ Ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara navíc oznámil, že Kyjev z téhle strategie neuhne, počet úderů hluboko do ruského týlu chce do roku 2027 znásobit a na ruské útoky bude odpovídat silou „dvakrát až třikrát větší“. A aby bylo jasné, že nejde jen o plané sliby, v noci zasáhly ukrajinské drony v Krasnodarském kraji dvě rafinerie. V Ilské rafinerii byly zasaženy skladovací nádrže a v Afipské technologická jednotka. Afipská rafinerie má po první etapě rekonstrukce kapacitu 9,1 milionu tun ropy ročně, tedy asi tři procenta ruské zpracovatelské kapacity, Ilská zvládne okolo 6,6 milionu tun a díky poloze na jihu dodává palivo nejkratší cestou ruským jednotkám na frontě a na okupovaný Krym. Obě ukrajinské drony zasáhly už v noci na 16. listopadu. A také se stalo tohle:
🔗
Rusko v noci vypálilo sedm balistických raket na dva kyjevské mosty přes Dněpr, čtyři na Jižní a tři na Severní. Ukrajina odpověděla přesně tam, kde to Putina bolí nejvíc: z Kerčského mostu se po opakovaných úderech zřítil do průlivu celý silniční oblouk. Podle SBU šlo o sedmou a závěrečnou fázi operace, která trvala asi měsíc a začala systematickou likvidací ruské protivzdušné obrany, radarů a prostředků elektronického boje podél celé trasy. Vozovku strhly drony Palianycja, na železniční část mířily rakety R-360 Neptun, drony Ruta a střely FP-5 Flamingo, u nichž fungoval přenos obrazu až do posledních sekund. Silniční úsek je neprůjezdný, zatímco železniční most stojí, ale jeho oblouk je poškozený. Ruský Vyšetřovací výbor zahájil řízení pro „teroristický čin“, cestující Rusy odkázal dosazený krymský šéf Sergej Aksjonov na trajekty. Zelenský to zabalil do jediné srozumitelné věty: Válka se vždy vrátí tam, kde začala. A také se stalo tohle:
🔗
Rusko tvrdí, že v noci zachytilo 2 049 ukrajinských dronů, které mířily na cíle v Rusku, a pokud je to pravda, je to nový rekord. Provoz dvou moskevských letišť se do rána zastavil a ve 2:22 moskevského času se po sérii úspěšných zásahů uzavřel také Kerčský most, který Ukrajina zasáhla už počtvrté od roku 2022. Ruskem instalovaný šéf Krymu Sergej Aksjonov zřídil kvůli situaci operační štáb a slíbil, že se auta opět rozjedou přibližně do poledne. Mezitím se ale objevily snímky škod a nejde z nich jednoznačně určit, jestli je vůbec nadále bezpečné most k nákladní dopravě využívat. V Azovu v Rostovské oblasti hořelo po zásahu dronů hned ve čtyřech průmyslových areálech, podle portálu ASTRA jsou nejméně dva z nich u ropných skladů. Terčem byly i podniky v Krasnodarském kraji, Brjanské nebo Jaroslavské oblasti. A také se stalo tohle:
🔗
Ukrajinské drony v noci mířily hluboko do ruského zbrojního týlu a generální štáb potvrdil zásah tří podniků. V Tatarstánu to byl Nižněkamskněftěchim, klíčový majetek holdingu Sibur a jeden z největších producentů syntetického a butylového kaučuku a plastů v Evropě, kde po explozích hořela konstrukce. Dále rafinerie TAIF-NK, u níž zachvátily plameny jedinou primární destilační jednotku ELOU-AVT-7. Třetím cílem byl závod Monolit v Trubčevsku v Brjanské oblasti, který vyrábí letadla, vrtulníky, letecké náhradní díly a přesné kovové komponenty pro obranný sektor. Kaučuk přitom není nevinné civilní zboží: končí v pneumatikách vojenské techniky a letadel i jako pojivo pevného raketového paliva pro Iskandery. Kromě toho zaznělo nejméně třicet výbuchů na vojenském letišti Achtubinsk v Astrachaňské oblasti, kde sídlí 929. letecké zkušební centrum ruského ministerstva obrany a kde jsou dislokovány Su-34, a v Taganrogu v Rostovské oblasti byla zasažena rozvodna T-10 o napětí 220 kV, která napájí město i průmyslovou zónu včetně metalurgického závodu TAGMET. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že mezi sobotní nocí a nedělním ránem zneškodnilo 533 ukrajinských dronů nad Ruskem a okupovaným Krymem. V Rostovské oblasti jeden člověk zahynul a pět bylo zraněno, v Nižněkamsku si zásah obytného domu vyžádal tři zraněné. A také se stalo tohle:
🔗
Američané se údajně Ukrajiny zeptali, jestli by se stáhla z Donbasu, kdyby ji za to pustili do NATO. Zelenský to řekl novinářům v Kyjevě a dodal, že taková otázka padla vůbec poprvé. Je to opravdu pozoruhodná nabídka: Ukrajina má odejít z opevněného pásma, které čtyři a půl roku drží a které Rusko nedokázalo dobýt, a dostat za to vstupenku do aliance, jejíž kolektivní obranu nikdo nikdy neaktivoval jinak než po 11. září. Zelenský odpověděl, že žádného území se Ukrajina nevzdá, že žádná dohoda nesmí znamenat uznání okupovaných oblastí za ruská a že o takovém návrhu beztak nemůže rozhodnout sám. Pokud návrh USA a spojenci v NATO potvrdí, chce se zeptat ukrajinské společnosti v referendu. Minimum jsou pro něj záruky na úrovni článku 5, Washington zatím mluví o něčem mezi články 4 a 5 - po izraelském vzoru. Na otázku, jestli by na Ukrajině byli američtí vojáci, ale údajně dostal jasné ne. Neutralitu, jakožto další návrh, rovnou odmítl, vyžadovala by podle něj změnu ústavy. A také se stalo tohle:
🔗
Ruské ministerstvo obrany sebevědomě tvrdí, že za poslední noc sestřelilo 1 198 ukrajinských dronů nad šestnácti regiony, Moskevskou oblastí, okupovaným Krymem a Černým mořem. Kdyby to byla pravda, šlo by o nejúspěšnější noc jakékoliv protivzdušné obrany v celých dějinách vzdušných sil. Velkolepost prohlášení kazí jen skutečnost, že ve Volgogradu po nočním náletu opět hořela rafinerie Lukoilu. Gubernátor Andrej Bočarov nejdřív mluvil o „lokálních požárech“ způsobených úlomky dronů v jižní průmyslové zóně a rafinerii opatrně nejmenoval, ráno už přiznal čtyři mrtvé zaměstnance a dva hospitalizované. Závod, jehož historie začala už v roce 1957, zpracuje 14,8 milionu tun ropy ročně, pokrývá asi pět procent ruské produkce benzinu a zásobuje primárně jih Ruska. Podle kanálu Exilenova+ šlo o třináctý zásah od začátku invaze. Rafinérie navíc už po říjnových náletech minimálně na chvíli zastavila provoz. V Rostovské oblasti pak hořely sklady a továrna a zásah znovu dostala i přečerpávací stanice Samara u Prosvetu, devět set čtyřicet kilometrů od fronty. Všechna čtyři moskevská letiště — Šeremetěvo, Domodedovo, Vnukovo i Žukovskij — omezila v noci provoz. Ukrajina údajně změnila taktiku: na každou rafinerii posílá velké množství dronů a zasahuje celou průmyslovou zónu, ne pouze dílčí jednotky, aby byl závod mimo provoz co nejdéle. Od 10. listopadu už byla takto narušena asi třetina ruské rafinérské kapacity. A také se stalo tohle:
🔗
Kontakt
Provozovatel webu: mirek@rodina-sucha.cz, Autor textů: Tom Cortés