Dnes na Ukrajině!

Co se stalo dnes

Tady je časová osa toho, co se každý den stalo během války na Ukrajině. Tak jak to zaznamenává Tomáš Dvořák. Chcete podpořit tyto pravidelné reporty? Kupte si třeba některou jeho písničku. nebo přispějte na tomcortes.cz/dnesnaukrajine-cz. Zajímá vás odkud čerpá své informace? Kouknětě na stránku zdroje.

Průběh války na Ukrajině

Tak jak jde den za dnem

  • 19. listopadu 2026

    Čtvrtek

    V čínském Šen-čenu vydali Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin společné prohlášení, které nazvali „Mírová deklarace“. Tři nejmocnější země světa v něm slibují dialog o snižování nebezpečí jaderné války, zavazují se udržovat strategickou stabilitu, chtějí zvýšit produkci a dodávky ropných produktů a …kritizují Mezinárodní trestní soud, tedy instituci, která na jednoho ze signatářů vydala zatykač. O válce na Ukrajině v textu není ani slovo a Kreml rovnou upřesnil, že Ukrajina nebyla centrálním tématem schůzky. Trump prohlásil, že se píšou dějiny, Putina označil za svého přítele a pozval ho na prosincový summit G20 do Miami. Si Ťin-pching vyzval, aby státy opustily mentalitu studené války a staly se přáteli. Spoluautor dokumentu o míru Putin nicméně na tiskové konferenci oznámil, že po ukrajinských úderech na Krymský most nebudou žádné dohody, že odpověď Ruska bude mnohem bolestivější než to, co udělal Kyjev s mostem, a odmítl zastavit útoky na ukrajinskou energetiku i na cíle v Černém moři. Dánská premiérka Mette Frederiksenová k setkání poznamenala, že Putina jen povzbudí a výsledkem bude tvrdší tlak na Evropu. „Nejvtipnější“ je to, že se nikdo ze tří „mírotvůrců“ ani neobtěžoval předstírat opak. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • V Berlíně se sešla koalice ochotných, dorazilo téměř čtyřicet delegací. Hostiteli byli německý kancléř Merz, francouzský prezident Macron a britský premiér Burnham. Americké vyslance zastupovali idioti Kushner a Witkoff. Kushner po jednání uvedl, že evropská podpora Ukrajiny je silná, že totéž vzkázali Moskvě a že Rusko souhlasilo s jednáním v multilaterálním formátu s evropskými zástupci. Oficiální potvrzení z Kremlu ale chybí. Zelenskyj oznámil, že se připravuje čtyřstranný dialog Ukrajiny, Evropy, Spojených států a Ruska, a dodal, že nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu i pro celou Evropu zůstává členství v NATO. Merz slíbil podporu tak dlouho, jak bude potřeba, s tím, že jednání můžou uspět jen s Ukrajinou a Evropou u jednacího stolu. Polský ministr zahraničí Sikorski varoval, že mírová jednání můžou být zneužita jako nástroj k rozdělení Západu a že Polsko nepřijme ruskou snahu vytvořit nové sféry vlivu a oslabit NATO.
    • Ukrajina zasáhla Krymský most už potřetí za týden, tentokrát jeho železniční část. Podle generálního štábu úder provedly pobřežní raketové komplexy ukrajinského námořnictva protilodními střelami Neptun, poškozené jsou koleje a okolí mostního oblouku. Vlakový provoz Rusko skutečně zastavilo, dosazený šéf okupovaného Krymu Sergej Aksjonov pak oznámil, že se začne obnovovat kolem čtvrté hodiny odpoledne. Moskva později mluvila o provozu alespoň na jedné koleji. Silniční část je po pondělním a úterním úderu mimo hru, do průlivu se zřítila vozovka i s částí nosného oblouku. Odborníci odhadují obnovu silničního provozu nejdříve za půl roku, Defense Express soudí, že kompletní oprava oblouku může zabrat dokonce víc než dva roky. Ruská logistika na Krym se tak přesouvá na delší a pomalejší trasu přes okupovaný jih Ukrajiny, který je v dosahu ukrajinských zbraní.
    • Ukrajinské údery na ruské rafinerie začínají být vidět v číslech. Podle Reuters, která se opírá o dva zdroje, se od konce října snížilo denní zpracování ropy v Rusku ze zhruba 700 tisíc tun na přibližně 400 tisíc tun, tedy o pětačtyřicet procent. Útoky za posledních dvacet dní narušily nebo zastavily provoz patnácti z pětatřiceti velkých ruských rafinerií. Ještě 10. listopadu přitom Reuters mluvil o poklesu kolem třiceti procent. Zelenskyj 15. listopadu tvrdil, že Ukrajina vyřadila dokonce 55 procent ruských rafinérských kapacit. V noci na čtvrtek měly ukrajinské drony podle monitorovacího kanálu Exilenova+ zasáhnout a zapálit přečerpávací stanici Kalejkino u Almeťjevsku v Tatarstánu.
    • Putin na tiskové konferenci v Šen-čenu dále oznámil, že Rusko diplomatickou cestou pozvalo evropské představitele do Moskvy, aby tam vyjasnili svůj postoj k jednání. O formátu dalších rozhovorů s Ukrajinou se Kreml rozhodne až poté. Kdo přesně byl pozván, Moskva nezveřejnila. Putin zároveň tvrdil, že Rusko chce konec války, ale Evropané chtějí na Ukrajinu posílat vojáky, z čehož vyvodil, že Evropané konec války nechtějí. Rozmístění zahraničních jednotek na Ukrajině označil za nepřijatelné a Evropskou unii za možný politicko-vojenský blok. Obavy evropských států, že Rusko plánuje útok na Evropu, nazval „diplomaticky“ slovním průjmem.
    • Generální ředitel belgického Euroclearu Edwin De Pauw na slyšení rozpočtového výboru Evropského parlamentu uvedl, že žádný z dosavadních návrhů na využití zmrazených ruských aktiv neukazuje, jak zajistit podporu Ukrajiny a finanční stabilitu zároveň. Euroclear drží ruská vládní aktiva za 204 miliard eur a sankční odvety Ruska ho jen v říjnu stály 233 milionů eur, z toho dvě třetiny na právních službách. Obnova Ukrajiny má podle Světové banky stát bezmála trojnásobek toho, co Euroclear v ruských aktivech drží.
    • Rusko v noci vypálilo na Ukrajinu protilodní rakety a 98 útočných dronů, zásahy jsou hlášené z osmnácti míst a škody z dvanácti oblastí. Podle premiéra Koreckého bylo zraněno nejméně deset lidí. V Kyjevě zahynul jeden člověk v Podilském okrese, tlaková vlna z explozí vysypala okna u Vladimirského chrámu. Ve Zlatopilu v Charkovské oblasti zasáhly drony tržiště a zranily třináct lidí včetně jedenáctiletého chlapce, v Chuhujivu je šest zraněných. V Komyšanech u Chersonu ostřelování kolem 8:10 zranilo sedmaosmdesátiletou ženu a šestašedesátiletého muže.
    • Spojené státy obvinily Rusa Igora Ďjua z toho, že pro ruskou vládu sledoval zaměstnance velké americké technologické a zbrojní firmy s kanceláří v Palo Altu, a to podle státního zástupce Craiga Missakiana kvůli pomoci, kterou firma poskytuje Ukrajině. Fotografoval jim obrazovky notebooků v kavárně poblíž kanceláře, pokyny dostával přes Telegram. Při zatčení měl u sebe falešný americký pas, dva ruské pasy a osmnáct tisíc dolarů v hotovosti.
    • Bez elektřiny zůstali lidé v Dnipropetrovské, Žytomyrské, Záporožské, Mykolajivské a Sumské oblasti. Ve většině regionů se elektřina vypíná podle hodinových plánů a omezení se týká i průmyslu. První náměstek ministra energetiky Artem Nekrasov uvedl, že Rusko cíleně míří na zařízení, kde jsou opravy téměř hotové. V Černihivské oblasti byli pracovníci energetické společnosti napadeni dvakrát, naštěstí bez obětí.
    • Čína údajně omezí dodávky některých komponentů, zejména tryskových motorů pro drony, do Ruska.
    Ruské nálety: Buča, Myrne, Izjum.
    Ruské nálety: Buča, Myrne, Izjum.
    Ruské nálety: Buča, Myrne, Izjum.
    Ruský dron nad ukrajinským ministerstvem zahraničí.
    Zajímavá videa

    🔗
  • 18. listopadu 2026

    Středa

    Pentagon si myslí, že ukrajinské údery hluboko v Rusku jsou jen „spektákl navržený k působení utrpení ruské populaci“ - tak to formuloval náměstek ministra obrany Elbridge Colby s tím, že válku takové údery neukončují, ani nezpomalují ruský postup, a že Washington by dal přednost obraně frontové linie a úderům středního dosahu na logistiku. Evropa se ohradila nebývale ostře. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil kritiku úderů na legitimní vojenské cíle za „velkou hloupost“ a doporučil Američanům, aby se jejich pozornost věnovala spíš ruským útokům na ukrajinskou energetiku a vodu. Britský ministr obrany Wes Streeting dodal, že Londýn nebude Ukrajině diktovat taktiku, protože daleké údery oslabují ruskou armádu a zachraňují ukrajinské životy, a připojil varování: „Investujte teď, podpořte Ukrajinu teď, protože cena bude katastrofální, pokud Putin zvítězí.“ Ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara navíc oznámil, že Kyjev z téhle strategie neuhne, počet úderů hluboko do ruského týlu chce do roku 2027 znásobit a na ruské útoky bude odpovídat silou „dvakrát až třikrát větší“. A aby bylo jasné, že nejde jen o plané sliby, v noci zasáhly ukrajinské drony v Krasnodarském kraji dvě rafinerie. V Ilské rafinerii byly zasaženy skladovací nádrže a v Afipské technologická jednotka. Afipská rafinerie má po první etapě rekonstrukce kapacitu 9,1 milionu tun ropy ročně, tedy asi tři procenta ruské zpracovatelské kapacity, Ilská zvládne okolo 6,6 milionu tun a díky poloze na jihu dodává palivo nejkratší cestou ruským jednotkám na frontě a na okupovaný Krym. Obě ukrajinské drony zasáhly už v noci na 16. listopadu. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Rusko v noci a během dne udeřilo na energetiku a obytné domy v pěti oblastech a zabilo nejméně pět lidí. Nejhůř dopadla Oděsa: tři zásahy v historickém centru si vyžádaly čtyři mrtvé a třináct zraněných, jeden z nich dopadl do zóny chráněné UNESCO. Zelenský útok označil za „brutální a cílený“ a upozornil, že Rusko dvojitým úderem opět mířilo i na zasahující hasiče a policisty. V Kušuhumu v Záporožské oblasti zabil ruský dron ženu a zranil muže, v Rivnenské oblasti zůstalo po útoku bez elektřiny osmdesát obcí. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že od září Rusko provedlo už přes tisíc útoků na energetickou infrastrukturu a nové výpadky za posledních 24 hodin zasáhly Dnipropetrovskou, Doněckou, Žytomyrskou, Záporožskou, Charkovskou, Sumskou, Rivnenskou a Čerkaskou oblast. V Dnipropetrovské a Charkovské oblasti je podle ministerstva situace nadále extrémně složitá, protože opakované útoky komplikují opravy sítě.
    • Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi chce jmenovat zástupcem generálního ředitele a šéfem odboru jaderné energetiky Alexeje Ferapontova, zástupce šéfa ruského Rostechnadzoru. Ukrajina ho sankcionovala už v únoru 2023 za roli při legitimizaci nelegálního zabrání Záporožské jaderné elektrárny a rozšíření ruského regulačního dohledu nad ní. Ukrajinské ministerstvo zahraničí plán odmítlo jako „zjevné smířlivé přijetí“ ruské politiky zabírání ukrajinských jaderných zařízení a žádá jeho stažení. Greenpeace International v dopise radě guvernérů upozornila i na možný konflikt zájmů: Grossi kandiduje na generálního tajemníka OSN a potřebuje k tomu ruskou podporu.
    • Zelenskyj během Ramsteinu vyzval spojence, aby Ukrajině předali protiraketové střely pro systémy Patriot a IRIS-T ze svých existujících zásob a dostali je zpět z ukrajinských už zaplacených objednávek, až se vyrobí. Není to podle něj dar, ale výměna. Požádal také o dalších čtyřicet letadel F-16, protože ta současná tráví kvůli opravám a údržbě hodně času na zemi. Zároveň vyzdvihl ukrajinské dalekonosné drony a rakety domácí výroby, které se podle něj uplatnily při velkém úderu na Kerčský most.
    • Mezinárodní hokejová federace oznámila, že se její web stal terčem kyberútoku. Než web spadl, pověsili na něj hackeři fotografii ruských hokejistů s nápisem „BOJÍTE SE ČELIT RUSKU? Zakázali jste jediný tým, který nemůžete porazit.“ Pachatele federace neidentifikovala, útok odsoudila a pracuje na obnovení webu. 15. listopadu federace potvrdila, že Rusko na juniorském světovém šampionátu startovat nebude. Ruská hokejová federace rozhodnutí označila za „nezákonné“ a „nepřijatelné“.
    • Ukrajinská SBU a prokuratura obvinily v nepřítomnosti viceadmirála Arkadije Romanova, náčelníka štábu a prvního zástupce velitele ruské Černomořské flotily. Podle vyšetřovatelů se podílel na organizaci úderu na kyjevský obytný dům z 8. července 2024, kdy z fregaty Admiral Makarov a z ponorky B-268 Velikij Novgorod vyletělo deset raket Kalibr. Část domu byla tehdy úplně zničena a zahynulo třináct obyvatel včetně pěti dětí. V celém Kyjevě si ten den útok vyžádal 33 mrtvých.
    • Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Moskva západní podporu Kyjeva nezlomí a spojenci mají ukrajinskou obranu posílit ještě před zimou. Ukrajinské snahy oslabovat ruskou vojenskou mašinerii hájil, varoval ale, že údery na komerční objekty typu skladů Wildberries mohou ruskou veřejnost v podpoře války naopak utvrdit.
    • Ruské drony útočily od večera na Dnipro a Nikopolsko. Zraněno bylo šest civilistů včetně patnáctiletého chlapce, sedmatřicetiletá žena skončila v nemocnici v těžkém stavu. Poškozen byl panelový dům, soukromý dům, ubytovna, rekreační park a infrastrukturní objekty.
    • Norsko přispěje 300 milionů dolarů do natovského mechanismu PURL, kterým se kupují americké zbraně pro Ukrajinu. Celkový norský balíček dosahuje asi 800 milionů dolarů. Švédsko přidá přibližně 71 milionů dolarů na různé ukrajinské zbrojní iniciativy včetně PURL.
    • Podle deníku Rzeczpospolita plánovala ruská vojenská rozvědka GRU operaci pod falešnou vlajkou: proniknout na území Polska, zinscenovat útok s velkým počtem obětí a následně z něj obvinit Ukrajinu.
    • Monitorovací misi OSN pro lidská práva se za říjen podařilo zdokumentovat nejméně 372 zabitých a 1 981 zraněných ukrajinských civilistů. Proti říjnu 2025 je to nárůst o 95 %.
    • Británie předala do americké vazby důstojníka americké armády podezřelého ze špionáže pro Rusko.
    • Kyjev částečně obnovil provoz na Severním i Jižním mostě poté, co je poškodily ruské údery.
    Oděsa.
    Oděsa.
    Rusové zničili atrapu CAESARa.
    Rusové vybombardovali ovčín.
    Zajímavá videa

    🔗
  • 17. listopadu 2026

    Úterý

    Rusko v noci vypálilo sedm balistických raket na dva kyjevské mosty přes Dněpr, čtyři na Jižní a tři na Severní. Ukrajina odpověděla přesně tam, kde to Putina bolí nejvíc: z Kerčského mostu se po opakovaných úderech zřítil do průlivu celý silniční oblouk. Podle SBU šlo o sedmou a závěrečnou fázi operace, která trvala asi měsíc a začala systematickou likvidací ruské protivzdušné obrany, radarů a prostředků elektronického boje podél celé trasy. Vozovku strhly drony Palianycja, na železniční část mířily rakety R-360 Neptun, drony Ruta a střely FP-5 Flamingo, u nichž fungoval přenos obrazu až do posledních sekund. Silniční úsek je neprůjezdný, zatímco železniční most stojí, ale jeho oblouk je poškozený. Ruský Vyšetřovací výbor zahájil řízení pro „teroristický čin“, cestující Rusy odkázal dosazený krymský šéf Sergej Aksjonov na trajekty. Zelenský to zabalil do jediné srozumitelné věty: Válka se vždy vrátí tam, kde začala. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Únik 15 milionů interních dokumentů Deutsche Bank ukázal, jak největší německá banka roky tolerovala ruské oligarchy, protože se to vyplácelo. Na projektu Inside Deutsche Bank pracovalo přes 230 novinářů z více než padesáti redakcí včetně NYT, Le Monde, Der Spiegel, ZDF a ukrajinského Slidstvo.Info. V listopadu 2020 měla banka v privátním bankovnictví 160 ruských klientů, z nichž sedmnáct bylo na americkém sankčním seznamu z roku 2018, a právě tato sedmnáctka tvořila 47 procent ruských příjmů jednotky. Po invazi se banka zaštítila pravidlem padesáti procent: obchodovat šlo dál, pokud sankcionovaní akcionáři drželi nejvýše polovinu firmy, a například Timčenko měl v Siburu 14,5 procenta. Banka odmítá, že by pomáhala obcházet sankce, a tvrdí, že ruský byznys ukončila v březnu 2022, ve výroční zprávě za rok 2025 jí ovšem v Rusku zbývá ekvivalent 162 zaměstnanců na plný úvazek a zisk před zdaněním 61 milionů eur. Akcie firmy v reakci spadly až o šest procent.
    • Ruské útoky za poslední den zabily na Ukrajině čtrnáct lidí a 78 jich zranily. Tři mrtvé má Černihiv, kde byl zasažen dům i energetické zařízení a kde na středu vyhlásili den smutku, dva Kyjev v Obolonském obvodu, dva Záporoží s osmnácti zraněnými po úderech na průmyslové objekty ve třech městských obvodech, dva Dněpropetrovská oblast s dvaceti zraněnými po dvaceti útocích v šesti okresech, dva město Mykolajiv po zásahu přístavní a průmyslové infrastruktury, jednoho Doněcká oblast s devíti zraněnými, jednoho Chersonská oblast, kde Rusové ostřelovali město a 33 dalších obcí, a jednoho Kirovohradská oblast po zásahu závodu na výrobu potravin. Čtrnáct zraněných pak hlásí Charkovská oblast po útocích na sedmnáct sídel. Rusko použilo balistické rakety Iskander-M, Zirkon a S-400, řízené střely Iskander-K, Ch-59 a Ch-69 a 306 útočných dronů. 7 dronů vletělo při náletu do Moldavska.
    • U bulharských břehů se druhý den v řadě potopila obchodní loď. V úterý ráno ve 8:02 se aktivoval nouzový maják libérijského plynového tankeru Gas Husky řeckých majitelů ze skupiny Vafias, který vezl asi 3 400 tun propanu z egyptské Alexandrie do rumunské Midie a šel ke dnu asi padesát námořních mil východně od Bjaly. Na palubě bylo devatenáct filipínských námořníků, dva se lehce zranili. Den předtím se jen čtrnáct a půl námořní míle odtud převrhla nákladní loď Betul 8 pod somálskou vlajkou s necelými třemi tisíci tunami pšenice z rumunské Tulcey do Egypta, podle ISW ji pravděpodobně zasáhly ruské námořní drony.
    • Ukrajinské drony v noci zasáhly rafinérský a petrochemický komplex Gazprom Neftechim Salavat v Baškortostánu, který leží 1 500 kilometrů od ukrajinské hranice. Armáda hlásí výbuchy a požár, kanál Exilenova+ mluví o několika ohniscích. Komplex zahrnuje rafinerii, plynochemickou továrnu a závod Monomer, zpracuje až deset milionů tun ropy a kondenzátu ročně a podílí se 2,7 procenta na celkovém ruském zpracování ropy. Kolem půlnoci také vybuchla a začala hořet rozvodna Sadovaja o napětí 330 kV u Kursku, hlavní zdroj elektřiny pro město a severní část oblasti s asi 400 tisíci obyvateli.
    • Ukrajinská, americká a evropská delegace jednaly online. Dohodly se na osobní schůzce v Berlíně, kde se 19. listopadu mají Steve Witkoff a Jared Kushner sejít s ukrajinskými a evropskými představiteli a probírat bezpečnostní záruky a plán hospodářské obnovy.
    • Záchranáři ukončili práce v Komyšuvaše v Záporožské oblasti dva týdny po ruském útoku a konečná bilance je 72 mrtvých, čtyři lidé zůstávají nezvěstní.
    • Británie oznámila na jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO balíček protivzdušné obrany za 240 milionů liber. Obsahuje více než tisíc raket krátkého dosahu, odpalovací zařízení a více než tucet radarů z Británie a Evropy a podle britské vlády jsou tyto rakety prokazatelně účinné proti Shahedům včetně proudových verzí. Dodávky zajistí francouzská Thales ze závodu v Belfastu a začnou v polovině prosince.
    • Ministři zahraničí Finska, Dánska, Estonska, Francie a Litvy poslali šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové a komisařce Marii Luís Albuquerqueové dopis, v němž žádají sankce na ruské kryptoburzy a navázané firmy, důslednější vymáhání a uzavření regulatorních mezer. Rusko podle nich kryptoaktiva používá k přeshraničním platbám, jimiž obchází sankcionovaný bankovní systém.
    • Mezinárodní měnový fond přepsal prognózy a není to čtení pro optimisty: ukrajinské HDP má letos klesnout o 0,5 procenta a příští rok o jedno procento, přitom dřívější odhady počítaly s růstem o jedno a o tři a půl procenta. Důvodem je zhoršující se bezpečnostní situace a útoky na hospodářskou infrastrukturu.
    • Bez proudu se po nočních úderech ocitlo osm ukrajinských oblastí. Podle společnosti DTEK přišlo o elektřinu asi 700 tisíc domácností v Dněpropetrovské oblasti, více než tři sta sídel v Rivenské oblasti a 76 sídel v pervomajském okrese Mykolajivské oblasti. V Kyjevě byly přerušeny dodávky vody a tepla.
    • Podle ISW Ukrajinci postoupili severovýchodně od Sum, severovýchodně od Charkova a západně od Orichivu a protiútočili u Lymanu a Kosťantynivky. Žádný ruský postup institut za 15. a 16. listopadu neeviduje.
    • Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro Financial Times vyzval evropské lídry, aby s Putinem začali mluvit přímo a nespoléhali na Američany. Evropa podle něj musí být tím, kdo určuje agendu.
    • Omezení Starshieldu na 161 kilometrů v hodině pokračuje. Kanadský ministr obrany oznámil, že téma amerických limitů otevře u Trumpa s odkazem na společnou obranu v rámci NORAD.
    • Německo přispěje 300 milionů dolarů do nového balíčku americké výzbroje pro Ukrajinu v rámci programu PURL a společně s Norskem nakoupí rakety pro systémy Patriot.
    • U ruského Kemerova se zřítil vojenský letoun An-12 s 19 lidmi na palubě.
    Kalifornský guvernér Newsom je v Kyjevě.
    Mínus most.
    Mínus chemička-rafinérka.
    Moře v Polsku vyplavilo ruský průzkumný dron.
    Zajímavá videa

    🔗
  • 16. listopadu 2026

    Pondělí

    Rusko tvrdí, že v noci zachytilo 2 049 ukrajinských dronů, které mířily na cíle v Rusku, a pokud je to pravda, je to nový rekord. Provoz dvou moskevských letišť se do rána zastavil a ve 2:22 moskevského času se po sérii úspěšných zásahů uzavřel také Kerčský most, který Ukrajina zasáhla už počtvrté od roku 2022. Ruskem instalovaný šéf Krymu Sergej Aksjonov zřídil kvůli situaci operační štáb a slíbil, že se auta opět rozjedou přibližně do poledne. Mezitím se ale objevily snímky škod a nejde z nich jednoznačně určit, jestli je vůbec nadále bezpečné most k nákladní dopravě využívat. V Azovu v Rostovské oblasti hořelo po zásahu dronů hned ve čtyřech průmyslových areálech, podle portálu ASTRA jsou nejméně dva z nich u ropných skladů. Terčem byly i podniky v Krasnodarském kraji, Brjanské nebo Jaroslavské oblasti. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Ruské požadavky na ukončení války sahají daleko za hranice Ukrajiny. New York Times získal neoficiální „non-paper“ s kremelskou pozicí a dva evropské deníky zveřejnily podmínky „nového evropského bezpečnostního řádu“, které kolují mezi neformálními ruskými vyjednávacími skupinami. Kromě už známého návratu NATO k hranicím z roku 1997 je v dokumentech požadavek, aby z Aliance vystoupilo Finsko, aby Francie a Británie vyloučily použití jaderných zbraní k obraně dalších evropských zemí a aby vznikl „klub“ členů NATO, který by zablokoval vstup Ukrajiny, Moldavska, Gruzie a Arménie. Moldavsko se má proměnit na federaci tří subjektů s Podněstřím a Gagauzií, a pokud by vstoupilo do EU, mohly by si obě oblasti samy vyhlásit referendum o nezávislosti. Ukrajina by přišla o celý Donbas i o dodávky západních zbraní, ruštině by přiznala zvláštní status a demilitarizovala přístavy v Oděse a Mykolajivu. Podle NYT by celý návrh znamenal, že Spojené státy si s Ruskem rozdělí Evropu na sféry vlivu ve stylu studené války.
    • Rusko na Ukrajinu v noci poslalo 158 dronů, z toho 77 proudových Shahedů. Protivzdušná obrana zneškodnila 131 strojů, zásahy jsou hlášené z devatenácti míst a trosky padaly na dalších jedenácti. V Dnipru ranní útok zabil jednoho člověka a deset dalších zranil, hořela auta a poškozeny jsou bytové domy. V Záporoží zemřela po zásahu infrastruktury žena a dva lidé utrpěli zranění. V Pavlohradu skončil v nemocnici sedmasedmdesátiletý muž, poškozena je školská budova i byty. V Sumské oblasti zasáhly útoky deset lidí včetně dvou dětí, šest z nich se zranilo v Boromlji. Na energetiku mířily drony v Čerkaské, Vinnycké a Odeské oblasti, část odběratelů zůstala bez elektřiny. Ukrenergo proto na celý den vyhlásilo odstávky a omezení pro průmysl.
    • V Bruselu se sešli ministři zahraničí EU, hlavní témata jsou podpora Ukrajiny před zimou a ruské hybridní operace proti členským státům. Přijet měl i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před jednáním řekla, že lídři v pátek rozhodli o formátu evropské účasti na vyjednávání a teď je potřeba pracovat na obsahu. Ruské požadavky podle ní opakují a rozšiřují ty z roku 2021, což je samo o sobě důvod, proč Rusko pokračuje ve válce, a EU proto předloží vlastní maximální požadavky. Na programu je také bezpečnost Černého moře a konference o odminování Ukrajiny. Zítra se pak schází ministři obrany a kontaktní skupina NATO.
    • Evropská komise chce Ukrajině půjčit dalších 45 miliard eur. Návrh má členským státům předložit 18. listopadu a navázat ho na sedmiletý rozpočet, aby peníze pro Kyjev nešlo později zablokovat vetem. Česko je proti: Andrej Babiš napsal předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi, že dohoda o budoucím financování Ukrajiny nemůže být podmínkou pro přijetí příštího rozpočtu. Z druhé strany tlačí německý kancléř Friedrich Merz, který Costovi pohrozil, že rozpočet na roky 2028 až 2034 zablokuje, pokud se všechny státy k pomoci Ukrajině nezavážou.
    • Ukrajinští vyjednavači se neshodnou na tom, jak s Američany otevřít otázku Donbasu. Podle Ukrajinské pravdy chce šéf Kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov americké straně, a jejím prostřednictvím i ruské, ukázat, kde by teoreticky mohla ležet hranice, kterou by Ukrajina byla ochotná akceptovat. Šéf frakce Sluha národa Davyd Arachamija naopak navrhuje Donbas odložit, dokud nebude jasno v otázce evropských bezpečnostních garancí.
    • Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Si Ťin-pching se 19. listopadu v Šen-čenu sejde s Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Jde o první trojstranné jednání těchto tří a koná se na okraj summitu APEC. Mluvčí Mao Ning k tomu řekla, že všechny tři země jsou zakládajícími členy OSN a stálými členy Rady bezpečnosti a mají odpovědnost řešit globální výzvy společně. Co se bude řešit, Peking neřekl.
    • Rusové opevňují základny u hranic s Norskem. Viceadmirál Rune Andersen, šéf norského společného velitelství, na Atlantic Future Forum v Oslu řekl, že byl minulý týden na hranici a viděl kolem ruských budek pytle s pískem a protidronové sítě.
    • Estonský ministr zahraničí Margus Tsachna nařídil od 1. prosince uzavřít všechny hraniční přechody s Ruskem v reakci na nedávnou sabotáž v továrně na drony, kterou provedla ruská GRU. Peskov už na oplátku vyhrožuje negativními důsledky.
    • Keith Kellogg nabídl jako jednu z variant k mírovým jednáním zastavení palby podél současné linie fronty v podobě demilitarizované zóny. O Putinových cílech řekl, že „je zřejmé, že Putin chce získat všechno“.
    • Evropská unie konečně přidává na sankční seznam společnost Social Design Agency, která pro ruskou vládu a její západní partnery provozuje trolí farmy a další nekalé služby.
    • Rusové vybombardovali kravín v Lozové u Charkova. Při úderu zahynulo nejméně 20 kusů skotu.
    • Spojené státy odvolaly záměr na stažení 25 000 amerických vojáků z Evropy.
    Rusové vybombardovali další sklady potravin.
    Rybar vidí situaci jinak než ruské MO.
    Krymský most se po několika zásazích nahnul.
    Rusko nejspíš přišlo o další letadlo.
    Zajímavá videa

    🔗
  • 15. listopadu 2026

    Neděle

    Ukrajinské drony v noci mířily hluboko do ruského zbrojního týlu a generální štáb potvrdil zásah tří podniků. V Tatarstánu to byl Nižněkamskněftěchim, klíčový majetek holdingu Sibur a jeden z největších producentů syntetického a butylového kaučuku a plastů v Evropě, kde po explozích hořela konstrukce. Dále rafinerie TAIF-NK, u níž zachvátily plameny jedinou primární destilační jednotku ELOU-AVT-7. Třetím cílem byl závod Monolit v Trubčevsku v Brjanské oblasti, který vyrábí letadla, vrtulníky, letecké náhradní díly a přesné kovové komponenty pro obranný sektor. Kaučuk přitom není nevinné civilní zboží: končí v pneumatikách vojenské techniky a letadel i jako pojivo pevného raketového paliva pro Iskandery. Kromě toho zaznělo nejméně třicet výbuchů na vojenském letišti Achtubinsk v Astrachaňské oblasti, kde sídlí 929. letecké zkušební centrum ruského ministerstva obrany a kde jsou dislokovány Su-34, a v Taganrogu v Rostovské oblasti byla zasažena rozvodna T-10 o napětí 220 kV, která napájí město i průmyslovou zónu včetně metalurgického závodu TAGMET. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že mezi sobotní nocí a nedělním ránem zneškodnilo 533 ukrajinských dronů nad Ruskem a okupovaným Krymem. V Rostovské oblasti jeden člověk zahynul a pět bylo zraněno, v Nižněkamsku si zásah obytného domu vyžádal tři zraněné. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 132 útočných dronů, z toho 78 proudových. Protivzdušná obrana jich sestřelila nebo potlačila 106 a zásahy jsou hlášeny z dvaceti míst. Nejhůř dopadl Čornomorsk v Oděské oblasti, kde skončilo šest zraněných, pět z nich v nemocnici, a kde byl poškozen objekt DTEKu, takže se bez elektřiny dočasně ocitlo asi 41 tisíc domácností. Čtyřpodlažní administrativní budova je těžce poškozená, tlaková vlna poškodila také plynové vedení, fasády a okna domů, dětské školské zařízení i budovu úřadu práce. Drony zasáhly energetiku i v Žytomyrské oblasti, průmyslový objekt v Kirovohradské oblasti, obytný dům v Kropyvnyckém se třemi zraněnými a skladové prostory ve Vyšhorodském rajónu. Za poslední den ruské útoky na Ukrajině zabily čtyři lidi a 69 jich zranily: v Černihivské oblasti zahynuli dva lidé při úderu na kritickou infrastrukturu, v Dnipropetrovské oblasti jeden a třináct jich bylo zraněno včetně sedmiletého chlapce, v Charkovské oblasti zahynul 67letý muž v Borové a v samotném Charkově zasáhl ruský dron autobus.
    • Ukrajinská energetika přestává stíhat. Ukrenergo nařídilo na celou neděli odstávky a několik oblastí přešlo do režimu nouzových odpojení energie, kdy zveřejněný rozpis přestává platit a vypíná se bez ohlášení a bez ohledu na pořadí. V Černihivské oblasti zůstalo po havárii bez elektřiny asi 80 tisíc domácností v korjukivském, novhorod-siverském a nižynském rajónu, dalších přibližně 150 tisíc odběratelů v nižynském a pryluckém rajónu je bez proudu po útoku a devět tisíc v Slavutyči. V Sumské oblasti není po poruše na vysokonapěťovém objektu stabilní dodávka vůbec, opraváři na ní pracují druhý den v kuse a možnosti záložního napájení jsou omezené.
    • Podle Telegraphu Moskva do svých podmínek ukončení války zařadila požadavek, aby Británie přestala zastřešovat evropské spojence svými jadernými zbraněmi, vzdala se odstrašení v podobě systému Trident, a aby jednotky NATO odešly z Pobaltí a Polska. Součástí ruských návrhů jsou i oddělené pakty o neútočení s jednotlivými členy Aliance a návrat k linii z roku 1997. Kanadský premiér Mark Carney na to reagoval tím, že o bezpečnostní architektuře svobodné Evropy nerozhoduje Rusko ani „přepracované“ minské dohody, ale Evropa a NATO, a že Kanada své spojence neopustí.
    • Ruská vyjednávací pozice bude podle Sergeje Lavrova postavená tak, aby dosáhla cílů „speciální vojenské operace“, které Vladimir Putin vytyčil v červnu 2024 a které se od té doby nezměnily. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve stejném duchu prohlásil, že pokud nebude perspektiva dohody s Evropou, Rusko bude muset svých cílů dosáhnout silou, a že „bavit se o urovnání na Ukrajině nebo o evropské bezpečnostní architektuře nemá smysl, když Evropská unie nechce mír“.
    • Licence na výrobu raket pro systém Patriot, o jejímž předání Ukrajině Donald Trump podle Zelenského rozhodl už v září na okraj Valného shromáždění OSN, uvízla v Pentagonu. Marco Rubio a Pete Hegseth se na ní podle dvou zdrojů Radia Svoboda shodli v říjnu, dokumenty ale dosud nikdo nepřipravil a schválení leží u náměstka ministra obrany pro akvizice Michaela Duffeyho. Pentagon věc nekomentoval.
    • Emmanuel Macron po summitech evropských lídrů v Dublinu prohlásil, že podpora Ukrajiny chrání Francii a že Ukrajina má v NATO své místo. Za dvě priority označil pomoc přes zimu, tedy peníze a ochranu elektráren a sítí, aby Putin nemohl uvrhnout zemi do tmy, a spravedlivý a trvalý mír.
    • ISW hodnotí žádost Kremlu o lokální příměří v Kosťantynivce jako nástroj, který by Rusku umožnil posílit jižní křídlo takzvaného Pevnostního pásu a připravit si podmínky pro další útoky na Kostjantynivku a Dobropillja.
    • Nizozemská zbrojovka Artillerie Inrichtingen Armaments otevřela na Ukrajině kancelář, chystá se tam rozjet inženýrskou činnost a časem i výrobu. Spolupráce má mířit především na protivzdušnou obranu.
    • Námořní síly EU v rámci operace IRINI vstoupily ve Středozemním moři na palubu tankeru MV MIDAG, který podle šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové plul pod falešnou vlajkou Zimbabwe.
    Tatarstán.
    Rusové zasáhli dronem hasičský vůz.
    Mínus most v Tatarstánu.
    Trump pozval do Mar-A-Lago Kanaďanku, která zprostředkovávala miliónové platby mezi Kremlem a americkými YouTubery za to, že šířili proruský a protizápadní obsah.
    Zajímavá videa

    🔗
  • 14. listopadu 2026

    Sobota

    Američané se údajně Ukrajiny zeptali, jestli by se stáhla z Donbasu, kdyby ji za to pustili do NATO. Zelenský to řekl novinářům v Kyjevě a dodal, že taková otázka padla vůbec poprvé. Je to opravdu pozoruhodná nabídka: Ukrajina má odejít z opevněného pásma, které čtyři a půl roku drží a které Rusko nedokázalo dobýt, a dostat za to vstupenku do aliance, jejíž kolektivní obranu nikdo nikdy neaktivoval jinak než po 11. září. Zelenský odpověděl, že žádného území se Ukrajina nevzdá, že žádná dohoda nesmí znamenat uznání okupovaných oblastí za ruská a že o takovém návrhu beztak nemůže rozhodnout sám. Pokud návrh USA a spojenci v NATO potvrdí, chce se zeptat ukrajinské společnosti v referendu. Minimum jsou pro něj záruky na úrovni článku 5, Washington zatím mluví o něčem mezi články 4 a 5 - po izraelském vzoru. Na otázku, jestli by na Ukrajině byli američtí vojáci, ale údajně dostal jasné ne. Neutralitu, jakožto další návrh, rovnou odmítl, vyžadovala by podle něj změnu ústavy. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Zelenský varoval před americkým návrhem na novou bezpečnostní architekturu Evropy, který se vynořil jako součást snahy ukončit válku. Označil ho za riskantní a řekl, že tohle nemá být hlavní agenda, protože Moskva chce místo ukončení války otevřít širší otázky evropské bezpečnosti. „Putinova touha měnit hranice v Evropě je fakt,“ prohlásil s tím, že podobné nápady předkládal Putin Bidenovi už v roce 2021. Čeká, že Putin bude mluvit o Finsku, Švédsku, Maďarsku a americké vojenské přítomnosti v Pobaltí, a obává se i stažení amerických jednotek. Pořadí kroků má být podle něj opačné: nejdřív příměří, pak konec války a teprve potom bezpečnostní záruky. O novém uspořádání Evropy mají rozhodovat evropští členové NATO případně až po válce. Kanadský premiér Mark Carney dodal, že Rusko nebude utvářet bezpečnostní architekturu svobodné Evropy, a republikánský senátor Tom Cotton rovnou označil ruský požadavek na stažení NATO k hranicím z roku 1997 za absurdní s tím, že další jednání s Moskvou nemají smysl.
    • Spor o Starshield přitvrzuje. Omezení rychlosti na 161 kilometrů v hodině nad okupovanými územími platí pátý den a podle ukrajinského představitele selhaly už třetí den všechny mise, které na systém spoléhaly. Zelenský tvrdí, že Ukrajina musí proudové Shahedy sestřelovat až na dalších liniích obrany, což Rusům dává víc příležitostí k úderu, a přidal politický rozměr celého sporu: „Když uvalíte geografická omezení, už tím částečně uznáváte dočasně okupovaná území za neukrajinská.“ Firma SpaceX tvrdí, že nic neomezuje a že jde o technickou věc. Zelenský jí ale nevěří, zvlášť když mu Rubio dřív říkal, že Starshield je více pod kontrolou americké vlády než SpaceX. Demokraté ze senátního výboru pro zahraniční vztahy Jeanne Shaheenová a Chris Coons nařídili Muskovi uchovat všechny dokumenty o provozu Starlinku a Starshieldu na Ukrajině. Podle nich říjnová a listopadová omezení vzbuzují obavu, že stejná zranitelnost je i v systémech, na které se spoléhá americká vláda.
    • Ruské útoky za poslední den zabily nejméně sedm lidí a osmdesát jich zranily. Nejhůř dopadlo Záporoží: tři mrtví včetně dítěte a 62 zraněných, z toho osm dětí. Při úderu deseti raket na vícepodlažní obytné domy skončilo v péči lékařů 29 lidí, šest z nich těžce, a šest dětí ve věku deseti až sedmnácti let v nemocnici. Další úder poškodil obytný dům a školské zařízení a zranil patnáct lidí. Dva mrtví jsou z Chersonské oblasti, po jednom z Doněcké a Charkovské. V Sumské oblasti bylo sedm zraněných včetně devítiletého chlapce, v Dergačích na Charkovsku tři zranění a čtyři děti s akutní stresovou reakcí. V noci Rusko vypustilo 96 dronů Shahed včetně klamných Gerber a Parodií, 81 jich protivzdušná obrana sestřelila nebo potlačila.
    • Ukrajinské drony zasáhly výrobní a dispečerskou stanici u obce Prosvet v Samarské oblasti, zhruba 950 kilometrů od území kontrolovaného Ukrajinou. Hoří několik nádrží na ropu. Stanice přijímá ropu potrubím z Tatarstánu, západní Sibiře a dalších regionů a mísí ji na exportní směs Urals, která tvoří až polovinu ruského ropného vývozu. Den předtím Ukrajinci zasáhli letiště Lipetsk-2 více než 340 kilometrů od hranice, kde sídlí Su-34, Su-35 a MiG-31. Poškození utrpěly hangáry s technikou pro údržbu letadel, nádrž s leteckým palivem a velitelské stanoviště základny.
    • Polsko pozastavuje příspěvky do programu PURL, v němž evropské peníze kupují americké zbraně pro Ukrajinu. Premiér Donald Tusk to oznámil generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu a zdůvodnil to vysokým rozpočtovým deficitem a vlastními výdaji na obranu. Širší polské vojenské podpory Ukrajiny se to netýká.
    • Pět velkých zpracovatelů slunečnicového oleje zastavilo nebo omezilo výrobu po ruských úderech na potravinářské podniky a energetiku. Kernel odstavil všech osm svých lisoven, omezení hlásí také Delta Wilmar Ukraine, Potoky a Viktor i K. Ukrajina patří k největším světovým vývozcům slunečnicového oleje.
    • Ruské drony zasáhly během dne jedno ze zařízení skupiny Naftogaz v Poltavské oblasti a vyvolaly rozsáhlý požár. V Oděské oblasti zůstalo po úderu na energetiku bez elektřiny asi 50 tisíc odběratelů, Sumská oblast hlásí rozsáhlý nouzový výpadek energie.
    • Estonská armáda potvrdila, že ruskou raketovou korvetu Naro-Fominsk projektu 21631 Bujan-M zasáhly při úderu na Ust-Lugu 11. listopadu nejméně tři ukrajinské drony. Loď přišla o pohon, na palubě jsou mrtví i ranění a loď musela být odtažena do Petrohradu.
    • Na dalším kole jednání bude Evropu zastupovat Británie, Francie, Německo, Itálie a Polsko plus instituce EU. Spojené státy ukrajinský požadavek na přímou účast Evropanů podpořily. Peskov řekl, že Kreml se k rozšíření formátu vyjádří později.
    • Velitel ukrajinské dronové brigády tvrdí, že Rusko posílá mobilizované na frontu za pět až sedm dní, protože ztráty převyšují počet nových rekrutů.
    • Rusko zařadilo hnutí Žluté stužky mezi „extremistické organizace“ a zakázalo jeho činnost na svém území.
    • SBU zadržela v Kyjevě muže podezřelého z navádění ruských raketových a dronových úderů.
    • Ukrajina přišla kvůli ruským útokům už o 630 lokomotiv, o téměř 400 z nich jen letos.
    • Letiště Schiphol darovalo Ukrajině 29 autobusů.
    V Ruské armádě bojuje americký zákonodárce.
    Ruský svět přišel do dalšího městečka.
    Fronta podle Rybáře.
    Zasažená ruská loď v Baltském moři.
    Zajímavá videa

    🔗
  • 13. listopadu 2026

    Pátek

    Ruské ministerstvo obrany sebevědomě tvrdí, že za poslední noc sestřelilo 1 198 ukrajinských dronů nad šestnácti regiony, Moskevskou oblastí, okupovaným Krymem a Černým mořem. Kdyby to byla pravda, šlo by o nejúspěšnější noc jakékoliv protivzdušné obrany v celých dějinách vzdušných sil. Velkolepost prohlášení kazí jen skutečnost, že ve Volgogradu po nočním náletu opět hořela rafinerie Lukoilu. Gubernátor Andrej Bočarov nejdřív mluvil o „lokálních požárech“ způsobených úlomky dronů v jižní průmyslové zóně a rafinerii opatrně nejmenoval, ráno už přiznal čtyři mrtvé zaměstnance a dva hospitalizované. Závod, jehož historie začala už v roce 1957, zpracuje 14,8 milionu tun ropy ročně, pokrývá asi pět procent ruské produkce benzinu a zásobuje primárně jih Ruska. Podle kanálu Exilenova+ šlo o třináctý zásah od začátku invaze. Rafinérie navíc už po říjnových náletech minimálně na chvíli zastavila provoz. V Rostovské oblasti pak hořely sklady a továrna a zásah znovu dostala i přečerpávací stanice Samara u Prosvetu, devět set čtyřicet kilometrů od fronty. Všechna čtyři moskevská letiště — Šeremetěvo, Domodedovo, Vnukovo i Žukovskij — omezila v noci provoz. Ukrajina údajně změnila taktiku: na každou rafinerii posílá velké množství dronů a zasahuje celou průmyslovou zónu, ne pouze dílčí jednotky, aby byl závod mimo provoz co nejdéle. Od 10. listopadu už byla takto narušena asi třetina ruské rafinérské kapacity. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Putin navrhl v Kosťantynivce humanitární misi podle vzoru té nedávné v okupovaných Oleškách. Tvrdí, že ruské síly už město plně ovládají, že v něm zůstává 400 až 500 civilistů a že Rusko potřebuje pět dní na odminování přístupů. Ušakov hlásí, že američtí vyslanci myšlenku podpořili, a Kreml vyzval USA a Evropu, aby na Ukrajinu zatlačily. ISW ale čte celý návrh jinak: Rusko chce místní příměří, aby stáhlo síly a zásoby k postupu na Družkivku, jednomu z nejsilněji opevněných měst Pevnostního pásu. Ani po více než roce útoků Kosťantynivku dobýt nedokázalo, město (minimálně částečně) stále drží Ukrajina a ruské jednotky se do něj povětšinou jen infiltrují. ISW eviduje nejméně 41 ukrajinských pozic ve městě a okolí. Olešky jsou navíc spíše varování, než vzor: ruské jednotky během tamního příměří obnovily pozice, které Ukrajina téměř rok čistila, a přesunuly čerstvé síly, obrněnou techniku a palivo na devět kilometrů od Chersonu. Peskov to označil za běžnou praxi. Hnutí Ateš navíc tvrdí, že ruské velení plánuje mezi personál mise infiltrovat vojáky v civilu, kteří by se ve městě zakopali, protože „přímý útok nepřináší výsledky kvůli těžkým ztrátám“.
    • Witkoff s Kushnerem přiletěli ve čtvrtek do Dublinu přímo od Putina jednat se Zelenským. Dříve avizovaná výměna zajatců má být podle něj největší od začátku války. Datum ani počty ale stále nikdo neoznámil – Kreml tvrdí, že se podmínky teprve dojednávají. Hůř je na tom zbytek mírového úsilí. Ukrajinská delegace v Abú Zabí žádala deeskalaci v Černém moři a zastavení úderů na energetiku, ruští vyjednavači odpověděli, že k tomu nemají mandát. Sám Putin Američanům zopakoval, že „přítomnost jakýchkoli cizích vojsk na ukrajinském území je pro Rusko absolutně nepřijatelná“, evropské jednotky na Ukrajině i v případě míru za „legitimní vojenské cíle“ s tím, že „válka by okamžitě pokračovala“, a odmítl i nárazníkové zóny. Podle ISW ruští vyjednavači v Abú Zabí oživili ultimáta z prosince 2021 — zastavení rozšiřování NATO, omezení aktivit ve východní Evropě a stažení sil ze zemí, které vstoupily do aliance po roce 1997. Medinský odmítl územní výměny, Moskva nadále požaduje celé Doněcko, Luhansko, Chersonsko a Záporoží včetně území, které nikdy neobsadila.
    • Rusko v noci na Ukrajinu vypustilo 117 dronů Shahed. Do půl osmé ráno jich protivzdušná obrana sestřelila 80, zásahy jsou hlášené z 24 míst a padající trosky z deseti. Za poslední den zabily ruské útoky devět lidí a 61 zranily. V Kyjevě zapálily trosky dronu zdravotnické zařízení v Ševčenkivském obvodu, tři lidé byli zraněni, sedm zachráněno a třicet evakuováno. Oděsa má dva mrtvé a devět zraněných po dvou útocích, jeden zasáhl nábytkářskou výrobu, druhý obytný dům. V Rivném dron zasáhl výškový dům a zranil šest lidí včetně dvou dětí. Ve Vinnycji byly zraněny dvě ženy a poškozena školka a víc než dvacet domů. V Charkovské oblasti je osm zraněných včetně jedenáctiletého dítěte a dvou šestnáctiletých, v Malynivce vyprostili záchranáři z domu zavalený pár. V Chersonské oblasti zasáhl dron nemocnici v Bilozerce a zranil šestašedesátiletou zdravotní sestru. V Záporoží zahynul při ranních úderech sedmnáctiletý mladík a odpoledne zasáhlo Rusko vícepodlažní dům ve čtvrti Kosmičnyj, kde je třináct zraněných včetně pěti dětí.
    • Neformální summit EU v Dublinu měl být původně o umělé inteligenci, místo toho se řešilo, kdo za Evropu bude sedět u jednacího stolu s Rusy. Téma otevřela Giorgia Meloni, podle níž Evropa potřebuje někoho s jasným mandátem. Itálie si už v Abú Zabí vyjednala místo pro Fabrizia Saggia. Lucemburský premiér Luc Frieden považuje za přirozenou volbu předsedu Evropské rady Antónia Costu. Šéfka diplomacie Kaja Kallasová se nabízí, jen ji část lídrů vidí jako přílišného jestřába. Na summitu Evropského politického společenství podepsalo 43 zemí deklaraci, že o evropské bezpečnosti musí rozhodovat Evropané, a zavázaly se k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Zelenský mezitím varoval, že Washington a Moskva mohou připravovat nový bezpečnostní rámec mezi Evropou a Ruskem.
    • Starshield, vojenská verze Starlinku, má nad okupovaným územím znovu zastropovanou rychlost na 161 kilometrů v hodině, takže použití interceptorů proti Shahedům není možné a některé poslední ruské nálety uspěly jen proto, že stíhací drony nedosáhly potřebné rychlosti. Nad územím pod ukrajinskou kontrolou limit zaznamenán nebyl. Limit potvrdil i velitel armádního sboru v Doněcké oblasti s tím, že ztěžuje i ukrajinské středně dlouhé údery na ruskou logistiku. SpaceX tvrdí, že se nic nezměnilo. Musk, který ještě v říjnu prohlásil, že by se ukrajinská fronta po vypnutí Starlinku okamžitě zhroutila, odpovědnost odmítá s tím, že vojenské terminály ovládá americká vláda.
    • Z uniklých ruských úmrtních listů, které získaly běloruští Cyber Partisans a ukrajinská Silent Crow, vyplývá 11 335 cizinců zabitých ve válce s Ukrajinou. Ročně jich stále přibývá: ze 630 v roce 2022 na víc než 5 500 v roce 2025. Bloomberg do této kategorie řadí každého narozeného mimo Rusko, takže přes šest tisíc z nich mělo ruské občanství a asi 3 700 byli ukrajinští občané nebo lidé narození na Ukrajině po roce 1991. Zhruba 340 mrtvých pochází z Afriky, nejčastěji z Egypta, Kamerunu, Nigérie, Keni a Ghany.
    • V jižní Moskvě vybuchla v pátek ráno Toyota Fortuner, chvíli po tom, co vyjela ze dvora domu v Kirovogradské ulici. Nálož byla podle předběžných informací umístěna pod sedadlem řidiče a odpálena několik minut po rozjezdu, výbuch řidiče vymrštil na vozovku. Tím je podle médií Sergej Zavorotný, propagandista a bývalý zaměstnanec Státní dumy. Podle serveru Shot má střepinová zranění hrudi a zad a těžce poraněné nohy.
    • První čtyři letouny L-39 Skyfox by Ukrajina mohla dostat v roce 2027 a dalších osm v roce 2028. Peníze na první čtyři jsou podle ministra Macinky zajištěné, zbylých dvanáct za šest až osm miliard korun má zaplatit financování ze zahraničí. Česko s Ukrajinou oslovily v červenci dvanáct zemí včetně Austrálie, Kanady a deseti evropských států a z českého rozpočtu tak na letouny nepůjde nic.
    • Britský státní National Wealth Fund vložil 113 milionů liber do společnosti UFORCE, výrobce námořních dronů Magura, kterou založili Ukrajinci a která dnes sídlí v Londýně. Jde o největší obrannou investici fondu. Britští dodavatelé mají zajišťovat víc než 70 procent obsahu každého plavidla. Firma chce dále výrobu rozšířit i do USA, Evropy, Asie a na Blízký východ.
    • Británie zadržela amerického vojáka za pokus o špionáž pro Rusko. Jde o jednačtyřicetiletého podplukovníka Brandona Tynera. Podle Wall Street Journal působil na velitelství NATO Allied Rapid Reaction Corps v Gloucestershire. Po britském soudním líčení má být předán do USA a obviněn podle vojenského trestního řádu.
    • Německý spolkový sněm schválil reformu tajných služeb, která jim umožní provádět sabotážní operace v zahraničí například proti hackerským skupinám, výrobcům zbraní, dronů a dalším potenciálním cílům.
    • Humanitární misi podobnou té v Oleškách naléhavě potřebuje i okupovaná obec Hola Prystaň v Chersonské oblasti. Na kritickou situaci upozorňují ukrajinské úřady.
    • Polsko obvinilo Ukrajince, který měl pomáhat ruskému plánu vyhodit do povětří nákladní vlak na zásobovací trase vedoucí na Ukrajinu.
    • Ukrajinské drony ve středu zasáhly v Baltském moři ruskou korvetu třídy Bujan-M.
    Vybombardovaná teplárna.
    Volgogradská rafinérie.
    Mínus ruský radar.
    Atentát v Moskvě.
    Zajímavá videa

    🔗

Kontakt

Provozovatel webu: mirek@rodina-sucha.cz, Autor textů: Tom Cortés